-
08. 03. 2022
Bezpečnost a účinnost mezenchymálních kmenových buněk v léčbě revmatoidní artritidy, pilotní studie
Revmatoidní artritida je chronické autoimunitní onemocnění, které se projevuje hlavně záněty kloubů, ale postižen je celý organismus. Nemoc zatím není vyléčitelná, je možné jen mírnit zánět, tedy podávat léky, které jej tlumí nebo takové, které omezují aktivitu imunitního systému, např. biologická léčba či imunosupresiva. Tato léčba má množství nežádoucích účinků. Vědci se nedávno rozhodli využít k léčbě revmatoidní artritidy také více zde > -
28. 02. 2022
Injekční léčba kmenovými buňkami u obtížně léčitelných perianálních fistulí doprovázejících Crohnovu nemoc
V nedávné době proběhlo více studií, které řeší léčbu fistulí (píštělí) u Crohnovy nemoci. Jedná se o trubicovitá spojení mezi střevem a dalšími orgány nebo svaly a pokožkou. Mohou vyústit v oblasti konečníku. Léčba fistulí je většinou dlouhodobá a u některých pacientů nereaguje na jakoukoli terapii.V tomto textu je popsána účinnost léčby perianálních fistulí pomocí mezenchymálních kmenových buněk získaných z tukové tkáně. více zde > -
21. 02. 2022
Nitrožilní podání lidských mezenchymálních buněk mírní neuropatické bolesti u krys
Neuropatické bolesti se velmi problematicky léčí. Vznikají vinou poškození nervů, které se mnohdy již nezregenerují. Neuropatické bolesti zahrnují pocity bodání, pálení, brnění atd. Vjemy mohou být velmi silné a výrazně snižovat kvalitu života. Autoři studie využili mezenchymální kmenové buňky z tukové tkáně (AD) a z pupečníkové krve (UC) k léčbě neuropatických bolestí u krys. Krysám byl poškozen sedací nerv a po čtyřech dnech aplikovány lidské kmenové buňky AD nebo UC. více zde > -
14. 02. 2022
Výsledek léčby perianálních píštělí u Crohnovy nemoci po třech letech od aplikace vlastních, z tukové tkáně získaných buněk
Perianální píštěle jsou velmi obtěžující komplikací Crohnovy nemoci. Jedná se o kanálkovitto studii autoři sledovali výsledek léčby stromální vaskulární buněčnou frakcí získanou z tukové tkáně (ADSVF), která obsahuje také velké množství mezenchymálních kmenových buněk. V předešlých studiích autoři zaznamenali velmi pozitivní okamžitý efekt, který trval i rok od aplikace ADSVF, více zde > -
09. 02. 2022
Úspěšnost a bezpečnost léčby reakce štěpu proti hostiteli rezistentní na léčbu
Transplantace kostní dřeně od nepříbuzných dárců může být spojená s nežádoucí reakcí štěpu proti hostiteli. To vede k závažným komplikacím, poškození tkání a může zkrátit život příjemce kostní dřeně. Lékaři se vždy snaží tuto nežádoucí reakci potlačit léky, někdy se však nedaří a reakce štěpu je tzv. rezistentní k mnoha lékům. Autoři se tedy rozhodli zjistit, zda je tento pro pacienty nebezpečný stav možné léčit podáním mezenchymálních kmenových buněk z pupečníkové krve. Ve studii bylo 21 pacientů více zde > -
01. 02. 2022
Efekt nitroprůduškového podání kmenových buněk v léčbě astmatu u koní
Pokusy na zvířatech často předcházejí klinickým studiím s pacienty. Dobré výsledky zvířecích studií naznačují, že by stejného efektu mohlo být dosaženo také u pacientů. V této studii se vědci zaměřili na astma, což je chronické zánětlivé onemocnění plic, které je spojené s akutními záchvaty dušnosti. Kmenové buňky úspěšně modulují aktivitu imunitního systému a snižují zánět, proto se je rozhodli použít u 10 koní s těžkou formou astmatu. více zde > -
24. 01. 2022
Vlastní kostní dřeň a mezenchymální kmenové buňky jako léčba chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN)
CHOPN je chronické onemocnění plic, které vede k postupnému poklesu funkcí plic, neboť vinou zánětu dochází k poškození plicní tkáně. Pacienti trpí zahleněním, kašlem, dušností, jsou náchylnější k respiračním infekcím atd. Současné léčebné postupy mohou postup nemoci pouze zpomalit, v lepším případě zastavit, nikoli však poškození plic vyléčit. V tom by mohly pomoci kmenové buňky. více zde > -
19. 01. 2022
Využití kmenových buněk v léčbě erektilní dysfunkce
Erektilní dysfunkce mohou mít mnoho příčin. Jednou z nich je poškození cévního zásobení či inervace topořivého (kavernózního) tělesa. Léčba je velmi složitá, mnohdy nepřinese žádoucí výsledek. Vědci se rozhodli zjistit, zda by s tímto problémem mohly pomoci kmenové buňky. Svou hypotézu testovali na krysách s poškozením inervace kavernózního tělesa, kterým aplikovali lidské kmenové buňky (MSC). V médiu, v němž byly kmenové buňky kultivovány, bylo nalezeno velké množství faktorů, více zde >
Česká Genetická Banka
Mezi Vodami 205/29
143 00 Praha 4
T +420 246 028 543
F +420 225 152 036
E
www.genetickabanka.cz