Česká Genetická Banka

Crohnova nemoc je chronické střevní onemocnění, které ve svých závažnějších formách může vést ke vzniku perianálních fistulí, tj. píštělí v oblasti konečníku. Jedná se o patologická trubicovitá spojení mezi střevem a oblastí konečníku, která mohou vyúsťovat také na kůži. Léčba bývá složitá, zdlouhavá a nemusí přinést dlouhodobý efekt. V této studii bylo 10 pacientů s Crohnovou nemocí a perianálními píštělemi, které nereagovaly na standardní terapii a docházelo k jejich znovuobjevení (rekurenci). více zde >

Poškození vazů a šlach je problémem nejen u lidí, ale také u zvířat. Pozitivní výsledky na zvířatech pak dávají tušit, že by stejný efekt mohla mít léčba také u lidí. V této studii autoři léčili koně s poškozením vazů a šlach končetin. Ve studii bylo celkem 100 koní, z nichž 66 bylo léčeno vlastními kmenovými buňkami získanými z periferní krve a 34 koním byl injekčně podán pouze fyziologický roztok. Oba typy léčby byly aplikovány přímo do místa poškození tkáně. Výsledek léčby byl kontrolován po cca 56 a 112 dnech. Poslední kontrola proběhla po dvou letech více zde >

Infekce SARS-CoV-2 zanechává u mnoha lidí dlouhodobé, možná i trvalé následky. Virus totiž napadá doslova celý organismus, byť je často označován jako respirační. Mnohdy se jedná o velmi závažné stavy, které znemožňují lidem běžné fungování a stávají se závislými na pomoci druhých. U většiny pacientů dominuje únava, zhoršené dýchání, poruchy srdečního rytmu atd. Zatím neexistuje léčba, která by pacientům pomohla. V této studii autoři zjišťovali, zda by mohly pacientům pomoci jejich vlastní kmenové více zde >

Alergické záněty spojivek jsou velmi obtěžující a nemusí se podařit zvládnout je pomocí standardní protialergické terapie. Trvalejším řešením by mohla být léčba mezenchymálními kmenovými buňkami, které mají prokázané imunomodulační účinky a dokáží snižovat zánět. V této studii se autoři rozhodli ověřit tuto hypotézu. Vytvořili myší model lidského alergického zánětu spojivek. Myši se zánětem spojivek rozdělili do dvou skupin. Jedné skupině injekčně vpravili pod spojivku nebo do ocasní žíly lidské více zde >

Předmětem této studie byl chlapec, který se narodil ve 27. týdnu těhotenství a vážil 870 gramů. Musel být intubován a převezen na neonatologickou jednotku, kde byl napojen na plicní ventilaci. Během ní došlo ke vzniku plicního emfyzému, rozedmy plic. Ultrazvuk mozku prokázal výrazné krvácení do mozkové tkáně a komor. Chlapci byly sedmý den od porodu aplikovány mezenchymální kmenové buňky do průdušnice, do žíly a do mozkových komor. Neobjevily se žádná komplikace, které by bylo možné spojit s podáním kmenových buněk. Devátý den byl chlapec více zde >

Revmatoidní artritida (RA) je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění, které primárně postihuje a destruuje klouby. Zánět je však přítomný v celém těle. RA se běžně léčí léky snižujícími aktivitu imunitního systému, tj. potlačujícími zánět. Ale u některých pacientů, navzdory novým biologickým lékům, tato léčba selhává. Další možností by mohla být buněčná terapie. V této metaanalýze vyhodnocovali autoři výsledky studí, kterých se účastnilo celkem 358 pacientů. Zaměřili se na více zde >

Ischemie dolních končetin vzniká v důsledku narušení tepenného zásobení dolních končetin. To je spojené s bolestmi, poškozením inervace, pokožky, zhoršením hojení, může dojít až k amputacím končetin nebo smrti pacienta. Je tedy potřeba vyvinout účinnou a bezpečnou léčbu. V této studii autoři porovnávali dva typy buněčné léčby, a to aplikace vlastních mononukleárních buněk z kostní dřeně (smíšená populace buněk, včetně kmenových a progenitorových, MN) vs. cizích kmenových buněk z pupečníku (MSC). více zde >