Použití kmenových buněk z pupečníkové krve k léčbě následků mozkové mrtvice

Mozková mrtvice (iktus) často zanechává velmi vážné následky v podobě ochrnutí, poruch řeči …, dle toho, jaká část a v jakém rozsahu byla mozková tkáň za uzávěrem tepny nedokrvená. Léčba musí přijít okamžitě, i malá prodleva může vést k nevratnému poškození mozku. Léčba je založené na odstranění, rozpuštění trombu, ale ani rychlé nasazení léčby nezaručí, že nebude mozek poškozen. To ukážou až další dny.

Vzhledem k tomu, jak je tento stav pro pacienta devastující, se hledají postupy, jak je možné pomoci mozek „zregenerovat“, zmenšit míru poškození a tím i následky s ním spojené. K tomuto účelu vybrali vědci kmenové buňky z pupečníkové krve. K pokusům využili krysy, jimž uzavřeli mozkovou tepnu, aby navodili stav mozkové mrtvice, došlo tedy k poškození mozku a neurologickým komplikacím. Dva dny poté jim nitrožilně podali lidské kmenové buňky z pupečníkové krve. Krysy neměly nijak utlumený imunitní systém, přesto u nich nedošlo k žádné odmítavé reakci, jak je tomu v případech, kdy se do těla dostává cizorodá tkáň, buňky. Kmenové buňky byly tedy bez problému přijaty. Podání kmenových buněk zmenšilo rozsah poškození, a to až o 50 %, navíc se zlepšily i mozkové funkce, obnovil se počet mikroglií (typ nervové buňky), které při „mrtvici zemřely“. Na rozdíl od krys s mrtvicí, které nedostaly kmenové buňky, nebyla mozková tkáň infiltrována buňkami imunitního systému, které v již poškozené mozkové tkání udržují a zvyšují zánět a prohlubují poškození.

Z provedeného pokusu je vidět, že podané kmenové buňky z pupečníkové krve zlepšují stav krys po mozkové mrtvici, regenerují mozek, snižují imunitní reakci, která by mohla vést k dalšímu poškození mozkové tkáně. Tyto kmenové buňky vykazují vysoký léčebný potenciál, a to i v případě, že jsou podány s jistým časovým odstupem po mozkové mrtvici.

http://www.ingentaconnect.com/content/cog/ct/pre-prints/content-CT-1469_Hocum_Stone_et_al